ÚNOR 2020
Aktualizační servis

Aktualizační servis si můžete pročíst on-line níže. Pro stažení servisu v pdf můžete použít bílé tlačítko, pokud si chcete servis prohlédnout ve formátu ePub na tabletu nebo smartphonu, použijte černé tlačítko.

Základní shrnutí legislativního vývoje k 29. únoru 2020

Aktuální vydání publikací řady Daňové zákony 2020: Všechny publikace řady Daňové zákony 2020 vyšly v lednu 2020. Novely daňové legislativy z tzv. vládního daňového balíčku byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů dne 31. prosince 2019 jako zákon č. 364/2019 Sb. Změny jsou účinné převážně od 1. ledna 2020, výjimky jsou v publikacích zvýrazněny odlišným písmem a výslovně uvedeny v komentářích novel. Ke dni 29. února 2020 byla publikována jedna malá technická novela zákona o účetnictví účinná od 1. ledna 2021, žádné další novely nebyly dosud publikovány.

1. Dne 31. prosince 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška MPSV č. 358/2019 Sb., o změně sazby náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Tato vyhláška upravuje mj. tuzemské stravné pro rok 2020 a v průměrných cenách pohonných hmot také uvádí cenu za kilowatthodinu elektřiny. Vyhláška je účinná od 1. ledna 2020. Další informace naleznete v aktualizačním servisu za prosinec 2019.

2. Dne 31. prosince 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Tento zákon novelizuje mimo jiné zákon o daních z příjmů, zákon o dani z nemovitých věcí a zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů nebo zákon o spotřebních daních. Zákon je účinný od 1. ledna 2020. Další informace naleznete v titulech řady Daňové zákony 2020.

3. Dne 12. února 2020 schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení návrh zákona novelizujícího daňový řád. Návrh obsahuje současně novelu zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o dani z nemovitých věcí, zákona o Finanční správě České republiky a dalších zákonů. Návrh zákona nyní projedná Senát, po dokončení legislativního procesu by měl zákon nabýt účinnosti převážně prvním dnem druhého měsíce po zveřejnění ve Sbírce zákonů. Další informace o schvalování, případně o výsledné podobě zákona přineseme v příštím vydání aktualizačního servisu.

4. Dne 13. února 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony. Tento zákon novelizuje v části druhé mimo jiné zákon o účetnictví. Zákon je účinný od 1. ledna 2021. Další informace naleznete dále v tomto vydání aktualizačního servisu.

5. Dne 26. února 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 45/2020 Sb., o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu. Práva a povinnosti v oblasti daní z příjmů ve vztahu k Tchaj-wanu nebyla až do přijetí tohoto zákona speciálně upraveny, neboť území Tchaj-wanu není Českou republikou uznáno za stát, a proto s ním nebylo možné uzavřít mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. Problematika dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům v oboru daní z příjmů ve vztahu k Tchaj-wanu byla tedy vyřešena jednostranným přijetím vnitrostátního zákona s tím, že se předpokládá reciproční opatření ze strany Tchaj-wanu. Zákon je účinný od 12. března 2020.

Informace v tomto přehledu jsou řazeny chronologicky podle data schválení nebo zveřejnění nebo účinnosti. V průběhu roku se proto číslování jednotlivých bodů může změnit. V úvodním přehledu jsou zahrnuty také návrhy novel projednaných v ukončeném třetím čtení v Poslanecké sněmovně (ev. následně v Senátu). V případě, že novela není později definitivně schválena, je tato informace uvedena v měsíčním přehledu a v dalším měsíci je již informace o ní z přehledu vyřazena.

Zdroje použité v tomto vydání: publikace řady Daňové zákony 2020, Poslanecká sněmovna, Sbírka zákonů, Generální finanční ředitelství.

Důležité upozornění: Pokud jste se k odběru aktualizačního servisu přihlásili v průběhu roku a toto vydání aktualizačního servisu jste obdrželi v rámci doposlání všech již vyšlých vydání později než 1. března 2020, platné a nejčerstvější informace o novelách v tomto úvodním přehledu obsahuje vždy výhradě přehled novel z posledního měsíce!

Zvláštní (offline) režim evidence tržeb

Novela zákona o evidenci tržeb zavedla pro poplatníky, kteří splňují zákonem stanovené podmínky, možnost evidovat tržby v tzv. zvláštním režimu. Při aplikaci tohoto režimu poplatník nemusí disponovat pokladním zařízením, tiskárnou ani stálým připojením k internetu. Evidenční povinnost v tomto případě není plněna elektronicky, jako je tomu v běžném nebo zjednodušeném režimu, ale v "papírové" formě prostřednictvím bloku účtenek a oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu. Žádost o povolení evidovat tržby v tomto režimu mohou poplatníci podávat již nyní. Od 1. května 2020 pak mohou prostřednictvím tohoto způsobu evidence začít evidovat tržby. Zvláštní režim evidence tržeb mohou využít poplatníci, kteří disponují povolením správce daně pro evidování tržeb v tomto režimu. Toto povolení poplatník získá na základě žádosti, která se podává věcně a místně příslušnému finančnímu úřadu.

Offline režim tedy spočívá v tom, že podnikatel, který splní určité podmínky, bude moci místo klasické elektronické evidence tržeb vydávat účtenky z předtištěného bloku, který obdrží na finančním úřadu. Vedle povinnosti vydávat účtenky při přijímání hotovostních tržeb bude muset podnikatel uchovávat stejnopisy vystavených účtenek až do uplynutí lhůty pro stanovení daně z příjmů, za období ke které se účtenky vztahují (viz § 148 daňového řádu).

Čtvrtletní Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu
Údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek pak musí poplatník ještě zaznamenat do speciálního formuláře "Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu", který každé čtvrtletí, do dvaceti dnů od konce čtvrtletí, zašle na finanční úřad. "Oznámení o tržbách - oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu" se podává za každé kalendářní čtvrtletí, ve kterém poplatník uskutečnil nebo vrátil evidovanou tržbu nebo provedl její opravu. Oznámení se podává na formuláři s předepsanou strukturou. Lze tak učinit třemi možnými způsoby:
- na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí,
- na tiskovém výstupu, který má shodné údaje a uspořádání s tiskopisem Ministerstva financí,
- datovou zprávou ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, podepsanou zaručeným elektronickým podpisem nebo odeslanou prostřednictvím datové schránky nebo datovou zprávou prostřednictvím aplikace EPO, je-li takové podání opatřeno ověřenou identitou podatele přihlášením do jeho datové schránky.
V oznámení poplatník uvádí především své identifikační a kontaktní údaje, označení provozovny, ve které jsou tržby uskutečněny, dále údaje týkající se bloku účtenek a účtenek, které byly za dané období poplatníkem vystaveny, případně ztraceny, odcizeny, poškozeny či zničeny, a především údaje o evidovaných tržbách, a to počet tržeb uskutečněných za dané dny a jejich výši včetně zohlednění případných storen či oprav. Údaje týkající se evidovaných tržeb a účtenek resp. bloku účtenek jsou v oznámení uváděny pro každou z poplatníkových provozoven zvlášť. Formulářová podání jsou opatřena podrobnými pokyny k jeho vyplnění. Oznámení o tržbách poplatník nepodává v případě, že v daném konkrétním čtvrtletí nepřijal žádnou evidovanou tržbu a neprovedl žádnou opravu či storno.
Aby mohl podnikatel o offline režim požádat, musí splnit několik podmínek. Pokud nejde o poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny, musí jít o fyzickou osobu, která:
- není plátcem daně z přidané hodnoty a
- neprovozuje podnikatelskou činnost s více než dvěma zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a
- zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za čtyři bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve dvanácti bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

Kdo nemůže zvláštní režim využít
Zvláštní režim evidence nemůže využít podnikatel, který nesplňuje výše uvedené podmínky a dále také
- podnikatel, který přijímá tržby na základě nepřímého zastoupení (tržbu přijímá svým jménem na účet jiného poplatníka,
- pověřený poplatník, tj. podnikatel, kterého k evidování tržeb pověřil jiný poplatník,
- poplatník, který eviduje (bude evidovat) tržby v některé ze svých provozoven online (běžný resp. zjednodušený režim a zvláštní režim nelze vzájemně kombinovat - tyto režimy nemohou u jednoho poplatníka probíhat souběžně).

Obsah žádosti o zvláštní režim
Žádost o povolení zvláštního režimu musí obsahovat skutečnosti prokazující splnění podmínek pro povolení zvláštního režimu. Splnění podmínky, že poplatník není plátcem daně z přidané hodnoty, není nutné prokazovat (správce daně si danou skutečnost ověří sám z vlastní evidence).

Splnění podmínky počtu zaměstnanců
Zaměstnancem se rozumí zaměstnanec podle zákoníku práce, tj. fyzická osoba, která vykonává práci v pracovním poměru (na základě pracovní smlouvy) nebo na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce). Více zaměstnanců je připuštěno pouze v případě, že některý zaměstnanec čerpá dovolenou nebo mu ve výkonu práce brání překážky v práci na jeho straně (pracovní neschopnost, mateřská či rodičovská dovolená apod.). Poplatník by měl v žádosti o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu uvést aktuální počet zaměstnanců a pravdivost uvedených údajů doložit (prostřednictvím podkladů ze mzdové agendy vedené poplatníkem či podkladů osvědčujících počet zaměstnanců pro účely veřejného pojištění). Nemá-li poplatník žádného zaměstnance, tuto skutečnost nijak nedokládá.

Splnění podmínky výše příjmů
Co se týče prokázání splnění výše uvedeného limitu, pro předchozí období lze využít jakékoli průkazné záznamy o příjmech poplatníka. Může se jednat např. o evidenci hotovostních příjmů dle § 97 daňového řádu. Pokud poplatník zaznamenává tyto údaje v jiné evidenci stanovené zákonem, využije právě tuto evidenci (typicky lze využít výpisy či sestavy z daňové evidence nebo účetnictví obsahující přehled hotovostních příjmů) nebo další dokumenty, při jejichž zpracování bylo z těchto údajů čerpáno a jsou způsobilé podat správci daně věrný obraz o výši příjmů poplatníka, na základě kterého je možné učinit závěr o splnění limitu výše evidovaných tržeb pro dané období. K prokázání výše předpokládaných příjmů postačí kvalifikovaný odhad poplatníka (stejně bude postupovat též poplatník, který s podnikáním začíná, u kterého je splnění limitu za předcházející období z povahy věci splněno). Poplatník vychází zejména ze svého podnikatelského záměru, předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám ve způsobu podnikání, které by mohly mít výraznější dopad na výši příjmů poplatníka. V případě, že poplatník využije k učinění kvalifikovaného odhadu budoucích příjmů nepovinný vzor žádosti, potom již nemusí k žádosti nic přikládat. Stejným způsobem může odhad učinit na příloze žádosti (listině s provedeným odhadem).

Údaje o provozovnách, v nichž přijímá evidované tržby
Jedná se o provozovny, které nebyly poplatníkem oznámeny správci daně prostřednictvím aplikace Elektronická evidence tržeb. Co se týče údajů o provozovně, je nutno sdělit správci daně obdobné informace jako v případě údajů o provozovnách, které se oznamují prostřednictvím webové aplikace Elektronická evidence tržeb v případě evidence tržeb v běžném či zjednodušeném režimu, zejména
- typ provozovny: stálá, mobilní, virtuální,
- lokalizační údaj podle typu provozovny: u stálé bude uvedena adresa (ulice, č.p./č.o., obec, PSČ), u mobilní registrační značka nebo jiná textová jednoznačná identifikace a u virtuální URL adresa nebo jiný odkaz, který ji jednoznačně určí (např. e-mail, telefon).
Poskytuje-li poplatník služby u zákazníka (např. malířské služby u zákazníka) a nemá-li provozovnu ve smyslu živnostenského zákona, zaeviduje poplatník v aplikaci evidence tržeb provozovnu na adrese sídla podnikatele a jako typ uvede "stálá". Pro podnikatele - právnickou i fyzickou osobu - je pak definice sídla uvedena v § 429 občanského zákoníku.
Na základě oznámení údajů o provozovnách bude každé provozovně správcem daně přiděleno číslo provozovny. Na účtence se však musí uvádět jen v případě, že podnikatel má více provozoven, ve kterých přijímá tržby.
Ačkoli pro samotnou žádost není žádný speciální formulář, jde přesto o podání podle daňového řádu, které musí splňovat obecné náležitosti podání a požadavky stanovené zákonem o evidenci tržeb. Finanční správa proto zveřejnila na svém webu vzor žádosti.

Rozhodnutí o žádosti
Finanční úřad má na rozhodnutí o žádosti lhůtu třicet dní ode dne podání. Rozhodnutí se stává účinným dnem následujícím po dni, kdy si poplatník převzal blok účtenek od finančního úřadu, nejpozději však patnáctým dnem ode dne oznámení rozhodnutí o povolení evidovat tržby ve zvláštním režimu. Rozhodnutí může být poplatníkovi oznámeno všemi způsoby dle § 39 daňového řádu, tedy datovou schránkou, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, nejčastěji však bude v praxi využíván postup, kdy k oznámení rozhodnutí dojde v rámci jednání přímo na finančním úřadě, kdy správce daně poplatníkovi spolu s rozhodnutím předá také potřebný počet bloků účtenek. Poplatník by se měl ke správci daně dostavit s jasnou představou o počtu bloků, který reálně odpovídá počtu jeho hotovostních tržeb za čtyři kalendářní čtvrtletí; kvalifikovaný odhad počtu bloků musí být racionálně podložen a být v souladu s podnikatelským záměrem.
V případech, kdy bude rozhodnutí oznamováno jinak než prostřednictvím protokolovaného jednání, může poplatník blok účtenek vyzvednout na úřadě ihned poté, co rozhodnutí obdrží, případně může k tomuto úkonu přistoupit až bezprostředně před tím, než začne přijímat evidované tržby. Pokud by poplatník přijal evidovanou tržbu, přestože ještě nemá přiděleny bloky účtenek, vystavuje se riziku sankce.
Poplatník, jemuž bylo povoleno evidovat tržby ve zvláštním režimu, nemusí žádat o autentizační údaje a generovat si certifikát pro evidenci tržeb. Po převzetí bloků účtenek již nic nebrání tomu, aby začal v režimu evidovat. Povolení se vydává bez časového omezení a zaniká buď zrušením povolení finančním úřadem na žádost poplatníka nebo z moci úřední, nebo okamžikem zaslání údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou (online).

Náležitosti účtenky
Také v případě offline režimu musí poplatníci na účtenkách uvádět povinné údaje:
- své daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo,
- označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna, pokud má více než jednu provozovnu,
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve (datum obsahuje den, měsíc a rok uskutečnění tržby, časový okamžik je určen hodinou a minutou, ve které byla tržba uskutečněna a musí být vyplňován ve 24 hodinovém formátu), a
- celkovou částku tržby v české měně (do celkové částky tržby se uvádějí všechny částky, které je poplatník povinen evidovat. To znamená i částky, které jsou určeny k následnému čerpání nebo zúčtování, i částky, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním).

Informační oznámení
Také u zvláštního režimu je poplatník povinen vyvěsit v provozovně informační oznámení, a to v následujícím znění: "Podle zákona o evidenci tržeb prodávající eviduje tržby ve zvláštním režimu a je povinen vystavit kupujícímu účtenku z bloku účtenek." Zákon přímo neupravuje formu informačního oznámení (např. podklad, velikost nebo barvu písma). Není podstatné, zda se bude jednat o tištěný nebo elektronický text. Nezbytné je, aby z pozice zákazníka bylo toto informační oznámení dostatečně viditelné a čitelné. Informační povinnost dopadá také na poplatníky, kteří nabízí zboží nebo služby na internetových stránkách a prostřednictvím těchto stránek umožňují provést zákazníkovi úhradu formou, která podléhá evidenční povinnosti. V tomto případě poplatník splní uvedenou povinnost umístěním textu na místě dostatečně viditelném pro každého návštěvníka webových stránek (např. na stránce, kde zákazník volí způsob provedení úhrady za zboží či služby). Umístnění informačního oznámení není povinné v případech, kdy to z povahy věci resp. s ohledem na charakter podnikatelské činnosti není možné, např. v některých případech prodeje v terénu nebo u zákazníka.

Oznamovací povinnost
Kromě informační povinnosti musí poplatník plnit ještě tzv. oznamovací povinnost. Pokud například podnikatel přestane splňovat podmínky pro zvláštní režim, musí tuto skutečnost oznámit správci daně do patnácti dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Stejně tak se do patnácti dnů musí hlásit změny údajů o provozovnách.

Sleva na evidenci tržeb
U zvláštního režimu mohou poplatníci uplatnit slevu na evidenci tržeb stejně jako v případě elektronické evidence. Sleva na evidenci tržeb činí jednorázově 5 000 korun za zdaňovací období, ve kterém poplatník evidenci zahájil, bez ohledu na výši skutečně vynaložených výdajů v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb. Slevu je ovšem možné čerpat pouze do výše maximálně 15 % dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti (základ daně zdaňovaný dle § 7 zákona o daních z příjmů).


Náležitosti účtenek podle zákona o evidenci tržeb

Ať už podnikatel eviduje v jakémkoli režimu evidence, vždy musí zákazníkovi vydat účtenku. Povinné údaje na účtence podle zákona o evidenci tržeb se liší podle toho, zda se jedná o u běžný, zjednodušený nebo zvláštní režim evidence tržeb. Další náležitosti a povinnosti stanovuje dále například zákon o ochraně spotřebitele nebo zákon o dani z přidané hodnoty. Platí však, že není nutné vydávat dva doklady, ale stačí všechny náležitosti umístit na jeden.

Účtenka u běžného režimu
Účtenka u běžného režimu musí obsahovat následující povinné údaje:
- fiskální identifikační kód,
- daňové identifikační číslo poplatníka, pokud toto daňové identifikační číslo neobsahuje rodné číslo poplatníka (většina živnostníků - fyzických osob tedy daňové identifikační číslo uvádět nemusí),
- označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
- označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
- pořadové číslo účtenky,
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
- celkovou částku tržby v české měně,
- bezpečnostní kód poplatníka,
- údaj, že je tržba evidována v běžném režimu.
Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také, pokud netvoří jeho část rodné číslo, daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.

Účtenka u zjednodušeného režimu
Pro zjednodušený režim platí prakticky to samé, jen s tou výjimkou, místo fiskálního identifikačního kódu je třeba na účtence uvádět tzv. podpisový kód. Účtenka u zjednodušeného režimu obsahuje tyto povinné údaje:
- podpisový kód poplatníka
- daňové identifikační číslo poplatníka, pokud toto daňové identifikační číslo neobsahuje rodné číslo poplatníka (opět platí, že většina živnostníků - fyzických osob daňové identifikační číslo uvádět nemusí),
- označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna,
- označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
- pořadové číslo účtenky,
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
- celkovou částku tržby v české měně,
- bezpečnostní kód poplatníka,
- údaj, že je tržba evidována ve zjednodušeném režimu.
Údajem o evidované tržbě uváděným na účtence je také, pokud netvoří jeho část rodné číslo, daňové identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.

Účtenka u zvláštního režimu
Od května 2020 budou moci podnikatelé kromě běžného a zjednodušeného režimu využít i tzv. zvláštní offline režim evidence, který je ovšem přípustný pouze při splnění přísných kritérií. Účtenky u zvláštního režimu vydává podnikatel z bločku, který po schválení registrace do zvláštního režimu obdrží na finančním úřadu. Na papírové účtence se uvádí:
- daňové identifikační číslo, pokud není jeho kmenová část tvořena obecným identifikátorem, kterým je rodné číslo (platí za okolností viz výše),
- označení provozovny, ve které je tržba uskutečněna (pokud má více než jednu provozovnu),
- datum a čas přijetí tržby nebo vystavení účtenky, pokud je vystavena dříve,
- celkovou částku tržby v české měně.

Další údaje na účtenkách
U všech režimů evidence tržeb platí, že na účtenkách lze uvést i další údaje, kterými podnikatel plní povinnosti dané jinými zákony, například zákonem o ochraně spotřebitele. S touto možností počítají i účtenky od finanční správy, které umožňují vyplnění i nepovinných údajů, neboli údajů, které zákon o evidenci tržeb nevyžaduje.