DUBEN 2020

Aktualizační servis

Aktualizační servis za DUBEN si můžete pročíst on-line níže. Pro stažení servisu v pdf můžete použít bílé tlačítko, pokud si chcete servis prohlédnout ve formátu ePub na tabletu nebo smartphonu, použijte černé tlačítko.

Základní shrnutí legislativního vývoje k 30. dubnu 2020

Aktuální vydání publikací řady Daňové zákony 2020: Všechny publikace řady Daňové zákony 2020 vyšly v lednu 2020. Novely daňové legislativy z tzv. vládního daňového balíčku byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů dne 31. prosince 2019 jako zákon č. 364/2019 Sb. Změny jsou účinné převážně od 1. ledna 2020, výjimky jsou v publikacích zvýrazněny odlišným písmem a výslovně uvedeny v komentářích novel. Ke dni 30. dubna 2020 byly publikovány především menší novely, zákony a rozhodnutí související s nouzovým stavem (spotřební daně, evidence tržeb, kompenzační bonus, pojistné daň z přidané hodnoty, daň z příjmů, daň silniční aj.).

1. Dne 31. prosince 2019 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška MPSV č. 358/2019 Sb., o změně sazby náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad. Tato vyhláška upravuje mj. tuzemské stravné pro rok 2020 a v průměrných cenách pohonných hmot také uvádí cenu za kilowatthodinu elektřiny. Vyhláška je účinná od 1. ledna 2020. Další informace naleznete v aktualizačním servisu za prosinec 2019.

2. Dne 31. prosince 2019 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 364/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti se zvyšováním příjmů veřejných rozpočtů. Tento zákon novelizuje mimo jiné zákon o daních z příjmů, zákon o dani z nemovitých věcí a zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů nebo zákon o spotřebních daních. Zákon je účinný od 1. ledna 2020. Další informace naleznete v titulech řady Daňové zákony 2020.

3. Dne 13. února 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony. Tento zákon novelizuje v části druhé mimo jiné zákon o účetnictví. Zákon je účinný od 1. ledna 2021.

4. Dne 26. února 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 45/2020 Sb., o zamezení dvojímu zdanění ve vztahu k Tchaj-wanu. Práva a povinnosti v oblasti daní z příjmů ve vztahu k Tchaj-wanu nebyly až do přijetí tohoto zákona speciálně upraveny, neboť území Tchaj-wanu není Českou republikou uznáno za stát, a proto s ním nebylo možné uzavřít mezinárodní smlouvu o zamezení dvojímu zdanění. Problematika dvojího zdanění a zabránění daňovým únikům v oboru daní z příjmů ve vztahu k Tchaj-wanu byla tedy vyřešena jednostranným přijetím vnitrostátního zákona s tím, že se předpokládá reciproční opatření ze strany Tchaj-wanu. Zákon je účinný od 12. března 2020.

5. Dne 16. března 2020 bylo v částce 4 Finančního zpravodaje pod č. 4 publikováno Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně a správního poplatku z důvodu mimořádné události a pod č. 5 Pokyn č. GFŘ-D-44 k promíjení úroku z prodlení, úroku z posečkané částky a pokuty za nepodání kontrolního hlášení. Oba dokumenty reagují na vyhlášení nouzového stavu v České republice. 

6. Dne 24. března 2020 bylo v částce 5 Finančního zpravodaje publikováno pod č. 6 Rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, zálohy na daň a správního poplatku z důvodu mimořádné události a pod č. 7 Rozhodnutí o prominutí úroku z prodlení, který vznikl z důvodu opravy zálohy na daň/daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti provedené plátcem daně podle § 38i zákona o daních z příjmů v případě zpětného prokázání povinného zahraničního pojištění poplatníka, z důvodu nesrovnalosti vyplývající z uplatňování daňových zákonů. První rozhodnutí reaguje na vyhlášení nouzového stavu v České republice. 

7. Dne 27. března 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 134/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl přijat ve zkráceném schvalovacím procesu a upravuje prominutí záloh na pojistné osobám samostatně výdělečně činným za část roku 2020. Podrobnosti naleznete v tomto vydání aktualizačního servisu. 

8. Dne 27. března 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Zákon byl přijat ve zkráceném schvalovacím procesu a upravuje prominutí záloh na pojistné osobám samostatně výdělečně činným za část roku 2020. Podrobnosti naleznete v tomto vydání aktualizačního servisu. 

9. Dne 27. března 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 137/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti evidence tržeb v souvislosti s vyhlášením nouzového stavu. Zákon byl přijat ve zkráceném schvalovacím procesu a odkládá zahájení třetí a čtvrté vlny evidence tržeb.

10. Dne 31. března 2020 bylo v částce 6 Finančního zpravodaje publikováno pod č. 8 Rozhodnutí o prominutí daně a příslušenství daně z důvodu mimořádné události. Rozhodnutí reaguje na vyhlášení nouzového stavu v České republice a obsahuje osvobození od daně z přidané hodnoty v některých případech a prominutí penále za pozdní úhradu záloh na daň silniční (fakticky odložení splatnosti záloh). 

11. Dne 14. dubna 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2. Zákon byl přijat ve zkráceném schvalovacím procesu. Podrobnosti jsme přinesli v mimořádném vydání aktualizačního servisu. Zákon bude dále novelizován - viz bod 14. níže. 

12. Dne 15. dubna 2020 bylo v částce 7 Finančního zpravodaje publikováno pod číslem 10 Rozhodnutí o prominutí daně z přidané hodnoty a správního poplatku z důvodu mimořádné události. Tímto rozhodnutím se ve stanoveném časovém rozmezí promíjí daň z přidané hodnoty v případě poskytnutí daru poskytovatelům zdravotních služeb, základním složkám integrovaného záchranného systému, Armádě České republiky a zařízením sociálních služeb ať už ve formě bezúplatného dodání zboží nebo poskytnutí služby (například zdravotnického materiálu, občerstvení apod. a to nejen vyjmenovaným subjektům, ale rovněž jejich zaměstnancům, klientům nebo dobrovolníkům, kteří pro ně pracují).

13. Dne 22. dubna 2020 Poslanecká sněmovna nepřijala návrh zákona novelizujícího daňový řád. Senát vrátil novelu dne 18. března 2020 do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy. Návrh zákona obsahoval současně novely zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o dani z nemovitých věcí, zákona o Finanční správě České republiky a dalších zákonů. Legislativní proces byl definitivně zastaven a vláda musí novelu předložit znovu.

14. Dne 29. dubna 2020 vrátil Senát do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy novelu zákona č. 159/2020 Sb., o kompenzačním bonusu v souvislosti s krizovými opatřeními v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2. Zákon byl v Poslanecké sněmovně přijat ve zkráceném schvalovacím procesu dne 22. dubna 2020. Smyslem novely je prodloužení období, za které mohou osoby samostatně výdělečně činné obdržet od státu podporu v nouzi (tzv. kompenzační bonusve výši 500 Kč denně). Senát navrhnul zvýšení podpodpory na 700, resp. 900 Kč denně a rozšíření subjektů, které ji mohou čerpat, o osoby pracující současně na dohodu a o pěstouny. Podrobnosti o výsledné podobě novely a o dokončení legislativního procesu přineseme v mimořádném vydání aktualizačního servisu nebo ve vydání za květen.

15. Dne 29. dubna 2020 schválil Senát novelu zákona o spotřebních daních. Zákon byl v Poslanecké sněmovně přijat ve zkráceném schvalovacím procesu dne 21. dubna 2020. Smyslem novely je možnost osvobození zlikvidovaného piva (především zkaženého během nouzového stavu) od spotřební daně a možnost doprodeje cigaret s nálepkou obsahující starší sazbu daně po delší dobu. 


Informace v tomto přehledu jsou řazeny chronologicky podle data schválení nebo zveřejnění nebo účinnosti. V průběhu roku se proto číslování jednotlivých bodů může změnit. V úvodním přehledu jsou zahrnuty také návrhy novel projednaných v ukončeném třetím čtení v Poslanecké sněmovně (ev. následně v Senátu). V případě, že novela není později definitivně schválena, je tato informace uvedena v měsíčním přehledu a v dalším měsíci je již informace o ní z přehledu vyřazena.

Zdroje použité v tomto vydání: publikace řady Daňové zákony 2020, Poslanecká sněmovna, Senát, Sbírka zákonů, Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR, Česká správa sociálního zabezpečení.

Důležité upozornění: Pokud jste se k odběru aktualizačního servisu přihlásili v průběhu roku a toto vydání aktualizačního servisu jste obdrželi v rámci doposlání všech již vyšlých vydání později než 1. května 2020, platné a nejčerstvější informace o novelách v tomto úvodním přehledu obsahuje vždy výhradě přehled novel z posledního měsíce!


K vybraným otázkám povinností osob samostatně výdělečně činných ve zdravotním pojištění

Dne 27. března 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 134/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zákon byl přijat ve zkráceném schvalovacím procesu a upravuje některé povinnosti osob samostatně výdělečně činných.

Platby záloh

Za měsíce březen až srpen 2020 nemusí osoby samostatně výdělečně činné odvádět zdravotní pojišťovně zálohu na pojistné. Prominuta je však pouze částka zálohy do výše minima, tj. až do 2 352 Kč. Částky převyšující minimum musí být zaplaceny, jejich splatnost je ale odložena až na dobu po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020.

Postup při úhradě zálohy za březen 2020

Platí-li osoba samostatně výdělečně činná měsíční zálohy vyšší než minimální, musí za březen až srpen 2020 zaplatit rozdíl mezi výší své vypočtené zálohy na pojistné a výší minimálního pojistného. V uvedených měsících však nemusí nic odvádět na účet pojišťovny - rozdílová částka sice není prominuta, ale její platba může být odložena. Částku, kterou by osoba samostatně výdělečně činná za březen až srpen 2020 zaplatila nad výši minimálních záloh, může doplatit až po podání Přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020. Může ji však také uhradit kdykoli (po částech i najednou) během roku 2020, čímž se vyhne nutnosti zaplatit velký doplatek na pojistném v roce 2021.

Termín předložení Přehledu o příjmech a výdajích

Všechny osoby samostatně výdělečně činné musí podat Přehled p příjmech a výdajích za rok 2019 nejpozději do 3. srpna 2020. Termíny pro předložení Přehledu jsou dané zákonem o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, resp. se odvíjejí od data pro podání daňového přiznání. S ohledem na nouzový stav vyhlášený vládou České republiky v době epidemie COVID-19 upravuje termín pro podání Přehledu za rok 2019 novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zákonem č. 134/2020 Sb. Přehled je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v tomto období pojištěna, nejpozději do 3. srpna 2020.

Úhrada doplatku na pojistném

Dle novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění je osoba samostatně výdělečně činná povinna podat Přehled o svých příjmech a výdajích za rok 2019 do 3. srpna 2020. Nemění se však povinnost následně do osmi dnů uhradit rozdíl mezi zaplacenými zálohami a částkou pojistného, kterou si v Přehledu osoba samostatně výdělečně činná vypočte jako roční pojistné (doplatek). Pokud plátce podá Přehled o svých příjmech a výdajích dříve (což samozřejmě může), pak je povinna uhradit do osmi dnů doplatek pojistného. To se vztahuje i na situace, kdy osoba samostatně výdělečně činná podala daňové přiznání a následně přehled již před vyhlášením nouzového stavu, resp. před novelou zákona.

Osoba samostatně výdělečně činná v karanténě

Pokud je osoba samostatně výdělečně činná v karanténě po celý kalendářní měsíc, pak může uplatnit tzv. nulovou zálohu, karanténu však musí zdravotní pojišťovně doložit. Při ročním vyúčtování se o tento měsíc (měsíce) sníží minimální vyměřovací základ pouze v případech, kdy byla osoba samostatně výdělečně činná po celý kalendářní měsíc uznána práce neschopnou nebo v karanténě a měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných. Nyní běžná čtrnáctidenní karanténa v rámci opatření při epidemii COVID-19 nezakládá nárok na nulové zálohy osob samostatně výdělečně činných.

Pojistné osob bez zdanitelných příjmů

Osoby bez zdanitelných příjmů pojistné zaplatit musí, této skupiny plátců se ustanovení o prominutí pojistného v novele zákona netýkají. V případě pozdních plateb za období březen až srpen 2020 ovšem nevzniká až do 21. září 2020 povinnost hradit penále.


K vybraným otázkám povinností osob samostatně výdělečně činných v sociálním pojištění

Dne 27. března 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 136/2020 Sb., o některých úpravách v oblasti pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a důchodového pojištění v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. Zákon byl přijat ve zkráceném schvalovacím procesu a upravuje některé povinnosti osob samostatně výdělečně činných v pojistném na sociální zabezpečení.

Termín podání Přehledu o příjmech a výdajích

V návaznosti na možnost podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 bez sankcí až do 1. července 2020 mohou osoby samostatně výdělečně činné podat Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 příslušné správě sociálního zabezpečení nejpozději do 3. srpna 2020. Je ovšem nutné nejen v tomto termínu podat Přehled, ale současně také uhradit případný doplatek pojistného, který bude z tohoto přehledu vyčíslen. Za den úhrady se přitom považuje den připsání platby na účet příslušné správy sociální zabezpečení. Platí tedy stejná pravidla jako u zdravotního pojištění.

Platba záloh na pojistné

Od března do srpna 2020 je osobám samostatně výdělečně činným vykonávajícím hlavní nebo vedlejší výdělečnou činnost prominuta povinnost platit zálohy na pojistné a zároveň se za toto období odpouští minimální povinné platby na důchodové pojištění. Nezáleží na tom, v jaké výši byly zálohy na důchodové pojištění předepsány. Pokud i přesto osoba samostatně výdělečně činná uhradí nebo již uhradila některou z těchto záloh, bude použita na případné jiné již splatné závazky a dále pak jako záloha na pojistné na září až prosinec 2020. O prominutí povinnosti platit zálohy na březen až srpen 2020 není třeba individuálně žádat, jde o zákonnou úpravu, která je aplikována automaticky. V roce 2021, až bude osoba samostatně výdělečně činná podávat Přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok 2020, si od výsledného pojistného na důchodové pojištění za rok 2020, odečte zálohy, které uhradila v roce 2020, ale také si odečte za období od března do srpna 2020 částku:
- 2 544 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla vykonávaná hlavní samostatná výdělečná činnost, anebo
- 1 018 Kč za každý kalendářní měsíc, ve kterém byla vykonávaná vedlejší samostatná výdělečná činnost.
Za měsíce březen až srpen 2020 tak osoby samostatně výdělečně činné doplatí s podáním Přehledu pouze případný rozdíl mezi předepsanými zálohami a minimálními zálohami (v případě, že předepsaná záloha je vyšší než minimální záloha). I tento postup je analogický s platbami záloh a vyúčtováním pojistného na zdravotní pojištění.
Aby nedocházelo ke snižování průměru příjmů, z nichž se vypočítává procentní výměra důchodů, bylo zákonem č. 136/2020 Sb. stanoveno, že období, po které nebyly placeny zálohy na pojistné (březen až srpen 2020), se bude při výpočtu osobního vyměřovacího základu podle § 16 zákona o důchodovém pojištění považovat u osoby samostatně výdělečně činné s hlavní samostatnou výdělečnou činností za tzv. vyloučenou dobu.

Platby nemocenského pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění musí osoby samostatně výdělečně činné platit i nadále, pokud jsou tohoto pojištění dobrovolně účastny.

Záloha za březen při ukončení činnosti

Zálohy na pojistné se platí na celý kalendářní měsíc. Pokud osoba samostatně výdělečně činná skončí kterýkoliv den v měsíci, tak za tento měsíc jí bude ještě stanovena povinnost uhradit zálohu. To se ovšem vztahuje obecně na standardní situace, protože podle zákona č. 136/2020 Sb. platí, že osoby samostatně výdělečně činné nejsou povinny hradit zálohy na pojistné v období od března do srpna 2020. 

Dávky nemocenského pojištění a karanténa

Podmínkou pro to, aby osoby samostatně výdělečně činné mohly čerpat dávky nemocenského pojištění, je účast na nemocenském pojištění po dobu minimálně tří po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které předcházejí vzniku sociální události, která zakládá nárok na dávku. Pro osoby samostatně výdělečně činné, které si nemocenské pojištění hradí, existují následující dávky: nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství (zde musí trvat účast na pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech, z toho 180 dnů v posledním roce jako osoba samostatně výdělečně činná před zahájením čerpání peněžité pomoci), otcovská a dlouhodobé ošetřovné. V případě nařízené karantény má na dávku nemocenského nárok i osoba samostatně výdělečně činná účastná nemocenského pojištění za předpokladu, že karanténa je delší než čtrnáct dní dnů. Za prvních čtrnáct dní dávka osobě samostatně výdělečně činné nenáleží (stejně jako u dávky nemocenského).

Ošetřovné u osob samostatně výdělečně činných

Tzv. "ošetřovné" pro osoby samostatně výdělečně činná je v současnosti vypláceno formou dotace spravované a vyplácené Ministerstvem průmyslu a obchodu, u kterého se rovněž podává žádost na formuláři k tomu určeném. Dle platné legislativy totiž nemá osoba samostatně výdělečně činná na klasické ošetřovné nárok, ani když je dobrovolně nemocensky pojištěna. Žádosti uplatněné na formuláři ČSSZ, které slouží pro ošetřovné zaměstnanců, nelze předat na Ministerstvo průmyslu a obchodu.



Změna sazeb daně z přidané hodnoty od 1. května 2020

S účinností od 1. května 2020 byl zákonem č. 256/2019 Sb. novelizován zákon o dani z přidané hodnoty. Přestože účinnost zákona č. 256/2020 Sb. byla v části, ve které tento zákon novelizuje zákon o evidenci tržeb, odložena, samotné novely zákona o dani z přidané hodnoty se toto odložení nedotklo. Novela přesunula řadu položek do nejnižší 10% sazby daně z přidané hodnoty. Změny se týkají vodného a stočného, úklidových prací prováděných v domácnostech a společných prostorech bytových domů, domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany, oprav jízdních kol, kožených výrobků, oděvů a obuvi, kadeřnických a holičských služeb, poskytování (prodej, půjčování nebo nájem) audioknih a elektronických knih, novin a časopisů, stravovacích služeb, podávání nealkoholických nápojů a čepovaného piva. V následujícím textu shrnujeme nejdůležitější změny v přílohách č. 2, 2a, 3 a 3a zákona o dani z přidané hodnoty, kterými byly změny sazeb od 1. května 2020 provedeny.

Příloha č. 2 

Dosavadní položky 36.00.2, 37, 56, 81.21.10, 81.22.11 a 88.10,88.91 byly vyňaty z přílohy č. 2 (služby podléhající první snížené sazbě daně ve výši 15 %) a byly nově zařazeny do přílohy č. 2a (služby podléhající druhé snížené sazbě daně ve výši 10 %). V položce 90 došlo k technické změně spočívající ve zpřesnění legislativního textu tak, aby pojmově odpovídal zákonu č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů.
Vzhledem ke zrušení položky 56 z přílohy č. 2 byla z důvodu nadbytečnosti zrušena definice kódu nomenklatury celního sazebníku. Současně se zrušením položek 81.21.10 a 81.22.11 v příloze č. 2 byla zrušena ustanovení, která pro účely zařazení služby do příslušné sazby daně blíže specifikovala služby čištění vnitřních prostor prováděných v domácnostech a služby mytí oken. Z důvodu zrušení vyhlášky č. 388/2000 Sb., o jízdních řádech veřejné linkové osobní dopravy byl aktualizován legislativní text na nynější účinnou právní úpravu regulující jízdní řády veřejné linkové dopravy. Dále s ohledem na zpřesnění v položce 90 došlo ke zpřesnění i v navazující definici.

Příloha č. 2a 

Vzhledem k zařazení některých služeb do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty ve výši 10 % byla do zákona o dani z přidané hodnoty zařazena nová příloha č. 2a (symetricky s přílohou č. 3a). Tato příloha obsahuje ty služby, jejichž poskytnutí je zařazeno do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty. Jedná se o tyto služby:
- Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí (vodné, resp. jeho část)
- Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi (stočné)
- Stravovací služby a podávání nápojů s výjimkou stravovacích služeb, které jsou osvobozeny od daně podle § 57 až 59 zákona o dani z přidané hodnoty, podávání tabákových výrobků, podávání alkoholických nápojů. Výjimkou je podávání točeného piva v rámci stravovací nebo cateringové služby (pivo pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10, tedy pivo podávané z nádob o obsahu převyšujícím 10 litrů), které do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty zařazeno je.
- Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech
- Služby mytí oken prováděné v domácnostech
- Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
- Drobné opravy obuvi a kožených výrobků
- Drobné opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků
- Drobné opravy jízdních kol
- Kadeřnické a holičské služby
Totožně jako v příloze č. 2 bylo také pro přílohu č. 2a využito zařazení služeb podle klasifikace produkce CZ-CPA ve znění platném k 1. lednu 2008. Samotné zařazení poskytnutí příslušné služby pod kód klasifikace CZ-CPA do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty není dostačující. Nezbytnou podmínkou je také naplnění slovního popisu příslušné položky přílohy č. 2a zákona o dani z přidané hodnoty. Jsou-li splněny tyto dvě podmínky, lze na poskytnutí příslušné služby aplikovat druhou sníženou sazbu daně z přidané hodnoty. V případě položek 81.21.10 a 81.22.11 je také třeba vyjít z definice služeb čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech a služby mytí oken prováděné v domácnostech, která je uvedena pod jednotlivými položkami přílohy č. 2a zákona o dani z přidané hodnoty. Uvedené obdobně platí pro alkoholické nápoje. Směrnice o dani z přidané hodnoty v příloze č. III umožňuje uplatnit sníženou sazbu daně pouze u drobných oprav obuvi a kožených výrobků, u drobných oprav a úprav oděvů a textilních výrobků a u drobných oprav jízdních kol. Co se týká položek 36.00.2 a 37, jedná se o přeřazení vodného a stočného do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty. Vodné představuje úhradu spotřebitele za množství odebrané pitné vody z veřejné vodovodní sítě a zahrnuje jak náklady na její dodání (na službu pořízení, úpravu, distribuci atd. - tedy na služby obsažené v položce 36.00.2), tak platbu za vodu dodanou prostřednictvím vodovodu. Úpravu a rozvod pitné vody od jejího dodání nelze oddělit, z toho důvodu se pitná voda rovněž zahrnuje do seznamu zboží, které podléhá druhé snížené sazbě 10 % (položka 2201 v příloze č. 3a). Stočné je potom úplatou za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi (zahrnuje náklady jak na jejich odvádění, tak na jejich následné čištění). 

Příloha č. 3 

V případě položky 01-05, 07-23, 25 a zrušení poznámky pod čarou č. 70 se jedná o legislativně technickou změnu, která souvisí s přesunem odkazu na zákon obsahující definici alkoholických nápojů mezi ostatní definice umístěné pod výčtem položek přílohy č. 3. Slova "číselných kódů 2203-2208 a zboží" byla zrušena pro nadbytečnost, jelikož je toto zboží věcně obsaženo v pojmu alkoholické nápoje. Z dosavadní položky 01-05, 07-23, 25 byla dále vyjmuta pitná voda dodávaná vodovodem pro veřejnou potřebu zařazená do číselného kódu 2201, neboť nově podléhá druhé snížené sazbě daně z přidané hodnoty.
Současně byl přesunut odkaz na zákon obsahující definici alkoholických nápojů mezi ostatní definice umístěné pod výčet položek přílohy č. 3. Zároveň byl odkaz aktualizován, jelikož zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů byl nahrazen zákonem č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. 

Příloha č. 3a 

Změnou byla vyčleněna pitná voda dříve náležící do položky "2201" z přílohy č. 3 (zboží podléhající první snížené sazbě daně ve výši 15 %) do přílohy č. 3a (zboží podléhající druhé snížené sazbě daně ve výši 10 %), a to v rozsahu slovního popisu k příslušnému kódu uvedenému v textové části této přílohy zúžené o definici obsaženou na samostatném řádku pod seznamem položek obsaženém v příloze č. 3a.
Současně s vyčleněním zboží náležícího do položky "2201" byl do přílohy č. 3a doplněn text obsahující definici pitné vody. Z důvodu zařazení vodného a stočného do druhé snížené sazby daně z přidané hodnoty (ve výši 10 %), nikoliv veškerého zboží obsaženého v položce 2201 celního sazebníku ve znění platném k 1. lednu 2018, došlo touto definicí k zúžení obsahu ve smyslu zahrnujícím pouze vodu, která je odběratelům dodávána vodovodem podle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), tedy pouze ta voda, která je součástí vodného. Nejedná se tak např. o vodu balenou, ale ani o tu, která byla stočena z vodovodního kohoutku a následně opětovně dodána. Odběratelům je vodovodem pro veřejnou potřebu dodávána vždy a pouze voda pitná, přičemž požadavky na ni jsou vymezeny v § 14 odst. 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích). Podle tohoto ustanovení se jedná o pitnou vodu definovanou účelem použití pro lidskou potřebu zvláštním právním předpisem, kterým je § 3 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně souvisejících předpisů.